Prekladač / Translator
  • enfrplitdehurusk
    Nástroj na preklad stránky do iného jazyka pomocou aplikácie Google Translator
    

JE ROZHODČÍ SOUD PRO SPORT V LAUSANNE IDEÁLNÍM VZOREM SPORTOVNÍ ARBITRÁŽE? NEPREČÍTANÉ MagOff 

     
    Článok bol nastavený ako .
    03.06.2015JUDr. Pavel Hamerník, Ph.D. (Spracoval: Ing. Simoneta Sepešiová )
    PencilPridaj
    Pre využívanie tejto funkcie musíte byť prihlásený.
    PencilPošli PencilTlač

    IS THE COURT OF ARBITRATION FOR SPORT IN LAUSANNE
    AN IDEAL MODEL OF SPORTS ARBITRATION?

    JUDR. PAVEL HAMERNÍK, PH.D.
    VĚDECKÝ PRACOVNÍK, ÚSTAV STÁTU A PRÁVA AKADEMIE VĚD ČR
    E-MAIL: PAVEL.HAMERNIK@ILAW.CAS.CZ


    KĽÚČOVÉ SLOVÁ:
    Rozhodčí soud pro sport, CAS, sport, Švýcarský federální tribunál, MOV

    KEY WORDS:
    Court of Arbitration for Sport, CAS, sport, Swiss federal tribunal, arbitration, IOC

    ABSTRAKT:
    Tento článek se zabývá Rozhodčím soudem pro sport (CAS) z perspektivy institucionální a procesní jako vzor pro funkcionáře a praxi, v rámci které CAS poslouží jako šablona pro vytvoření podobného tribunálu na národní úrovni v rámci sportovní asociace nebo dokonce při vnitrostátním legislativním programu. Článek se zabývá nezávislostí rozhodců a tribunálu jako takového, pokračuje klauzulemi o jurisdikci a charakterem tzv. Odvolací procedury, která je nejpoužívanější v rámci CAS a je současně nejoriginálnější v rámci mezinárodní arbitráže, dále je pojednáno o nákladech řízení a dalších aspektech.

    ABSTRACT/SUMMARY:
    The article covers the Court of Arbitration for sport (CAS)’s institutional and procedural aspects being as model for arbitration at national level and introduces it to those officials and practitioners who want to use it as template for the establishment of similar tribunal at sport association or even under some legal framework of national sports program efforts. It deals with independence of arbitrators and the tribunal itself, continues with jurisdiction clauses and the character of so called Appeal procedure, the one most used at CAS and also most original in international arbitration. Article also deals with costs and other aspects of procedure.


    1) ÚVOD

    CAS je zajímavou a velmi specifickou institucí, která řeší spory nejen klasickou arbitráží v tzv. Řádném rozhodčím řízení (spadajícím pod sekci Řádného rozhodčího řízení CAS), ale také v tzv. Odvolacím řízení (spadajícím pod sekci Odvolacího řízení CAS), které je bezesporu originalitou v mezinárodní arbitráži (tzn. když stěžovatel vyčerpá v rámci struktury sportovní asociace všechny řádné prostředky a stanovy asociace současně odkazují na CAS, který se díky tomu ocitne v pozici finálního odvolacího orgánu, ke kterému se lze ve vymezené lhůtě odvolat. Kromě toho CAS také nabízí řízení mediační. Tento příspěvek si nejvíce všímá řízení odvolacího, jelikož jde o nejfrekventovanější proces před CAS.[1] Možná ve světle specifik sportovního sektoru jsou procesní pravidla CAS stavěna průběžně za pochodu a na aktuální otázky reaguje CAS (nebo přesněji Mezinárodní rada pro sportovní arbitráž – ICAS, která CAS spravuje) již několikátou novelizací Kodexu CAS, v orig. Code of Sports related arbitration (tento kodex se skládá z několika částí, v úvodu jde o tzv. Statut orgánů řešících sportovně právní spory – Statutes of the Bodies Working for the Settlement of Sports-related disputes, vymezující výše zmíněnou a níže specifikovanou ICAS a dále jsou v Kodexu CAS obsažena procesní pravidla o obecných ustanoveních, o konkrétních postupech pro tzv. Řádné rozhodčí řízení a Odvolací řízení, plus pasáže o výkladu nálezů CAS, nákladech řízení a některých dalších ustanovení, např. o vyloučení odpovědnosti rozhodců a obsahuje také pravidla o mediaci, resp. přílohy o vzorových rozhodčích doložkách a specifikaci nákladů CAS). Změny v Kodexu jsou uskutečňovány ve světle zkušeností a vývoje v této progresívní oblasti zejména v mezinárodním měřítku nebo v důsledku judikatury Švýcarského federálního tribunálu (ŠFT).[2] CAS by měl jako určitá sportovně-právní laboratoř kultivovat prostředí řešení sporů ve sportu a současně rozhodovat rychle, odborně a snad i celkem jednotně.[3] Ne vždy se však daří tato předsevzetí v rozhodovací praxi CAS uskutečnit.

    2) NEZÁVISLOST CAS

    S touto otázkou souvisí problematika sestavování seznamu rozhodců a je též neustále aktuální, např. tento příspěvek je předkládán v době, kdy prozatím nebylo rozhodnuto u Evropského soudu pro lidská práva v kauze Claudia Pechstein v. Švýcarsko[4], kde je tato otázka též předmětem zkoumání ve světle spravedlivého procesu, resp. zda Švýcarsko v rámci pozitivní obligace státu zajistilo dodržování principů dle čl. 6 Evropské Úmluvy na svém území.[5] Složení a jmenování rozhodců CAS bývá předmětem spekulací, zda je systém správně nastaven. Připomenout je třeba znovu fakt, že jde o uzavřený seznam rozhodců, ze kterého si musí každý účastník sporu předem vybrat. Tento seznam vytváří již zmíněná Mezinárodní rada pro sportovní arbitráž, tedy International Council of Arbitration for Sport – ICAS (nadace dle švýcarského práva) a to z osobností, o kterých se dozví zejména prostřednictvím Mezinárodního olympijského výboru (MOV), mezinárodních sportovních asociací či národních olympijských výborů. ICAS je současně složena z osob volených olympijskými mezinárodními organizacemi a zdá se, že s minimální, resp. téměř žádnou účastí sportovců či jiných subjektů ve sportu.[6] ICAS volí oba předsedy, tj. jak sekce pro Řádné rozhodčí řízení CAS a taktéž sekce pro Odvolací řízení CAS (po konzultaci s MOV, Asociací mezinárodních federací letní olympiády – ASOIF, Asociací mezinárodních federací zimní olympiády – AIWF a Asociací národních olympijských výborů – ANOC). Také rozhoduje o námitkách stran, pokud jde o nezávislost rozhodců a obecně dohlíží na činnost CAS včetně jeho financování a samozřejmě tvoří seznam rozhodců, jak již bylo zmíněno. Obecně by ICAS měla vykonávat veškerou činnost, kterou považuje za vhodnou za účelem ochrany práv stran sporu a hlavně pro nejúčelnější zajištění nezávislosti rozhodců.[7] Nutno dodat, že členové ICAS nemohou působit jako rozhodci CAS a ani jednat jako právní zástupce stran sporu před CAS. Stejně tak rozhodci CAS nemohou zastupovat strany v řízení před CAS ve sporech, které zrovna nerozhodují.

    3) ROZHODČÍ DOLOŽKA A JURISDIKCE

    Švýcarský federální tribunál (ŠFT) je velice benevolentní ke klauzulím ve stanovách či předpisech sportovních asociací, které odkazují na řešení sporů ve sportovní arbitráži. Pokud funguje rozhodčí řízení skutečně nezávisle, nejedná se o protiprávní stav pokud jde o odkazy na arbitráž v předpisech, přestože sportovec mnohdy nemá na výběr a musí řešit spor před předem vymezeným tribunálem.[8] Tento systém reflektuje určitou logiku, když sportovní tribunály znalé specifické sportovní problematiky jsou ty pravé k rychlému rozhodování, pokud disponují dostatečnou nezávislostí a pokud jde konkrétně o CAS, také švýcarská úprava akceptuje, že zaměstnanecké a disciplinární spory mohou být předmětem rozhodčího řízení, když disponují otázkami finančního zájmu.[9] S opatrností se však na webových stránkách CAS také setkáme. Pro tzv. Odvolací řízení jsou na oficiálních stránkách CAS zveřejněné modelové rozhodčí doložky tak, že dle jejich textu se strany sporu zavazují k možnosti řešit definitivně jejich spor před CAS a to na základě odkazu ve stanovách asociace či pravidlech organizátorů sportovních soutěží.[10] Současně je na stejném místě uvedeno doporučení, jak promítnout do praxe rozhodčí doložku, aby byla závazná. Jinými slovy doporučuje se zde, aby sportovci písemně souhlasili se zněním odkazu na sportovní arbitráž ve stanovách asociace.[11]

    4) CHARAKTER ODVOLACÍHO ŘÍZENÍ

    Dle Kodexu CAS, čl. 59 (5) by mělo dojít k rozhodnutí případu již do tří měsíců od momentu, kdy je spis předán k rozhodování rozhodčím panelem a započítáno je do této doby i ústní řízení a sestavování rozhodčího panelu či ustanovení jediného rozhodce ve světle okolností případu. Lhůta tří měsíců může být prodloužena, když o to požádá předseda rozhodčího panelu Prezidenta Odvolací sekce CAS a musí tuto žádost odůvodnit.[12] K prodloužení lhůty může dojít i opakovaně. Tím se řízení prodlužuje, např. pouhé rozhodování o jurisdikci CAS může způsobit průtahy celého sporu před CAS klidně až téměř na devět měsíců.[13] Oproti běžným arbitrážím, Odvolací řízení předepisuje přesně dané kroky postupů v rámci tohoto řízení a do jisté míry tím zužuje autonomii stran řízení, která je běžná u jiných arbitráží.[14] Stěžovatel podává odvolání do 21 dní od obdržení konečného rozhodnutí národní asociace, pokud její předpisy neurčí lhůtu jinou. Veškerá komunikace probíhá prostřednictvím kanceláře soudu. Zjednodušeně řečeno stěžovatel předkládá 1) Prohlášení o odvolání – Statement of Appeal, což může být buď stručnější podání za účelem zachování lhůty k odvolání nebo záleží na strategii a času Stěžovatele, zda již v Prohlášení o odvolání stihne uplatnit již plnou argumentaci, viz. násl. bod, 2) dále předkládá Stěžovatel tzv. Appeal brief, a to do deseti dnů po vypršení lhůty k odvolání, což je detailní podání se všemi argumenty, případně prohlásí, že detailní argumenty již popsal v předchozím Prohlášení o odvolání, viz. bod 1 výše, 3) následuje odpověď Odpůrce na toto podání a ta musí být doručena do dvaceti dnů od momentu, kdy je mu doručen Stěžovatelův Appeal brief. Odvolací řízení před CAS je založeno na principu jednokolové výměny písemných podání. Čl. 56 Kodexu CAS je však v tomto ohledu flexibilní, může dojít k doplňujícím podáním. Dále je na konečném rozhodnutí rozhodčího panelu, zda bude nařízeno ústní jednání.[15] Nález může být doručen stranám sporu ve stručné formě (Operative part) a následně zaslán s odůvodněním (Reasoned award). Prezidenta Odvolací sekce CAS lze ve lhůtě 45 dní od doručení podepsaného nálezu požádat o upřesnění či opravu jeho textu, když obsahuje nejasnosti nebo matematické chyby, případně když ratio neodpovídá jeho odůvodnění.[16] Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů je aplikovatelná, tzn. lze zažádat u soudu v sídle povinného o výkon rozhodnutí, nicméně sportovní sektor na tuto otázku též myslí a některé asociace si výkon rozhodnutí ošetří skrze vlastní disciplinární řízení.

    5) NÁKLADY ŘÍZENÍ

    Každá nezávislost něco stojí. Ve světle kritiky ŠFT se CAS oddělil od MOV a od roku 1994 funguje pod ICAS. Dle klíče financování se na jeho chodu podílejí zejména strany sporu. Dle čl. R64 při prvním podání k CAS zaplatí odvolávající se strana nejprve poplatek ve výši 1000,- švýcarských franků, bez jehož úhrady nebude CAS vůbec jednat a tuto platbu si CAS v každém případě nechá. Po té, kdy je ustanoven rozhodčí panel, kancelář CAS stanoví předběžný odhad nákladů za řízení, pokud jde o rozhodce CAS a náklady kanceláře CAS. Ideální by bylo, pokud by tato záloha byla zaplacena ve stejných podílech oběma stranami sporu. Bohužel pokud Odpůrce tento svůj podíl nechce zaplatit, stěžovatel jej musí dle Kodexu CAS zastoupit.[17] V případě nezaplacení předběžných nákladů během lhůty stanovené kanceláří CAS bude podání odvolání považováno za vzaté zpět a CAS tak rozhodčí řízení uzavře.[18] Až na konci řízení pak určí kancelář CAS konečné vyčíslení nákladů rozhodčího řízení, zahrnující zmíněné náklady kanceláře CAS a administrativy, náklady a poplatky rozhodců, vypočtené dle tarifu CAS.[19] Konečný účet za náklady rozhodčího řízení může být obsažen buď již v rozhodčím nálezu, nebo spíše bývá stranám sdělen odděleně finančním ředitelem CAS. Toto bývá velice problematické, jelikož v praxi dochází k tomu, že finální účet dorazí stranám sporu i několik měsíců po obdržení samotného nálezu.[20] Pak se lze velice těžko bránit po uplynutí veškerých lhůt, pokud se samotným vyčíslením nákladů strana sporu nesouhlasí, když autorem finálního účtu za řízení je finanční ředitel CAS.[21] Současně nedává smysl, kdy pouze pro odvolání proti rozhodnutím, která jsou vydaná mezinárodní federací v disciplinárním řízení platí, že jsou zdarma a náklady rozhodců a náklady CAS tak nese CAS samotný (u sporů řešených před CAS pokud jde o odvolání od vnitrostátních disciplinárních řízení se za náklady rozhodců a CAS platí).[22] Pokud tedy jde o stále zvyšující se náklady řízení, u sporů, které byly iniciovány po 1. září 2013, lze konečně podat žádost, aby náklady za odměny rozhodců a administrativní výlohy CAS nesl samotný CAS. Od 1. září 2013 totiž vešla v účinnost pravidla o poskytování právní pomoci pro řízení před CAS, které definují podmínky poskytování právní pomoci. Žádost o hrazení nákladů před CAS připomíná daňové přiznání a žadatel musí prokázat nedostatečnost vlastních prostředků a že spor není fakticky zneužití práva. Zatím je třeba čas na vyhodnocení tohoto mechanismu, jelikož se vztahuje pouze na spory zahájené až po 1. září 2013.[23] Platí tedy, že zatím fungování CAS hradí zejména strany sporu, následně pak MOV, Národní olympijské výbory a mezinárodní federace.[24] V literatuře najdeme návrh, aby CAS byl financován z federálního rozpočtu Švýcarska.[25]

    6) ROZHODOVÁNÍ DE NOVO V ODVOLACÍM ŘÍZENÍ

    Rozhodčí panel má plnou moc k posouzení skutečností a úpravy ve sporu, když může vydat nové rozhodnutí, které nahrazuje předchozí napadené rozhodnutí nebo jej anulovat a vrátit případ zpět k předchozí instanci, která jej rozhodovala před řízením CAS.[26] Antonio Rigozzi ve své přednášce Evidentiary questions before CAS (Otázky důkazních prostředků na úrovni CAS) na konferenci 4th Conference on International Sports Law and Jurisprudence of the CAS[27] ve vztahu k judikatuře CAS zdůraznil, že čím vážnější obvinění je, tím spíše je třeba připustit co nejvíce důkazních prostředků. Právě regulace dopingu obsahuje citlivá ustanovení o odběru vzorků či pravidla monitoringu pobytu sportovce za účelem předem neohlášených kontrol. De novo řízení je proto vhodným nástrojem přezkumu legality jednání sportovních asociací, přestože dle ustanovení R57 Kodexu CAS od 1. března 2013 mohou rozhodci vyloučit provedení důkazních prostředků získaných v řízení prvního stupně, konkrétně jde o důkazy, které již byly k dispozici nebo mohly být rozumně již provedeny před vydáním napadaného rozhodnutí.[28] To je zásah, na který by CAS neměl ve svém rozhodování brát tak velký důraz a využít tohoto zužujícího výkladu jen pro případy zneužívání procesu CAS stranou sporu.[29] Na druhou stranu CAS respektuje diskreci orgánů dané sportovní asociace, zejména v otázkách zařazení sportovců do soutěží. V Odvolacím řízení CAS je možné pozorovat, že pokud jde o přístup do soutěží nebo o výběr sportovců, nechtějí se rozhodci tak moc angažovat v novém rozhodování a případně zastoupit politiku a odbornost legislativních úprav na úrovni sportovních asociací.[30] Např. v našich podmínkách článek 207 odst. 1. Soutěžního a disciplinárního řádu Českého svazu ledního hokeje (SDŘ ČSLH) stanoví, že řídící orgán má právo nezařadit do soutěže nebo vyloučit z účasti v soutěži družstvo, které neplní nebo porušuje stanovy a řády ČSLH v platném znění nebo své povinnosti stanovené řídícím orgánem, nebo které nesplní či neplní podmínky účasti družstva v příslušné soutěži. Toto ustanovení dává svazu diskreci při zařazení klubu do soutěže. Arbitrážní komise ČSLH zamítla návrh na zrušení rozhodnutí Výkonného výboru ČSLH přijatého dne 22.6.2012, jímž bylo rozhodnuto o nezařazení navrhovatele, HC Trutnov, do soutěže II. ligy pro sezonu 2012/2013, protože ve stanovených termínech neuhradil startovné. Arbitrážní komise by ani nemohla akceptovat ve světle legislativních úprav ČSLH alternativní návrh HC Trutnov, aby klub vzhledem k rozehranosti soutěže ročníku 2012/2013 v případě úspěchu v arbitráži neztratil právo účasti ve II. lize v sezóně 2013/14 i v případě, že nesplní podmínky stanovené v článku 208 Soutěžního a disciplinárního řádu ČSLH. Navíc dle ustanovení 102 SDŘ ČSLH výklad soutěžního a disciplinárního řádu, jeho změny a doplňky provádí výhradně Výkonný výbor ČSLH.[31] Současně je třeba doplnit, že CAS nerozhoduje o čistě sportovních pravidlech (rules of the game, field of play).[32]

    7) PRECEDENT A CAS

    Snaha vytvářet precedenční systém v rámci arbitráže CAS se realizuje tím, že na webových stránkách CAS jsou publikované nálezy. Jenže ne všechny. Bohužel i rychlost publikace nálezů pokulhává. Navíc strany sporu se mohou dohodnout na tom, že si nepřejí publikaci jejich kauzy, případně části nálezu.[33] Ironicky řečeno, případ, kde rozhodci kladli důraz na tvorbu precedenčního systému CAS, také nebyl zveřejněn.[34] Přitom jmenování rozhodců CAS ze stálého seznamu vedeného u CAS slouží k tomu, aby určitá návaznost rozhodování byla zajištěna právě s rozhodci, kteří jsou dlouhodobě spjati s CAS a nálezy řádně publikovány.[35] Pokud jde o konzistentní rozhodování, také chybí sladění názorů mnoha rozhodčích panelů.[36]

    8) DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ OTÁZKY

    K CAS se doručuje výhradně skrze Kancelář CAS, která přeposílá podání mezi stranami sporu a rozhodci. Doručovat podání lze faxem a touto cestou je splněna lhůta např. k Prohlášení o odvolání, pokud je odesláno Prohlášení o odvolání též kurýrem v termínu splňujícím lhůtu k odvolání. Elektronicky lze zasílat přílohy za předpokladu, že jsou jasně označené a očíslované. Pokud jde o doručování elektronickou cestou u ostatní komunikace s CAS, za tím účelem se plánuje vydání nového předpisu CAS.[37] Nově od novelizace v roce 2013 je již v Kodexu CAS výslovně kodifikováno, za jakých podmínek lze podat žádost o předběžná opatření, konkrétně tedy text vychází z předchozí praxe, kdy bylo nutné prokázat, že rozbor meritu věci naznačuje, že by mohl mít Stěžovatel rozumnou šanci na úspěch v dané kauze, dále mu hrozilo riziko značné hmotné škody, kterou by bylo těžké později zhojit a nakonec zájmy stěžovatele, pokud jde o riziko škody, převažují nad zájmy protistrany.[38] Podobný text již byl také např. v čl. 15 Rozhodčího řízení CAS pro závěrečný světový šampionát FIFA ve fotbale v roce 2006 v Německu, kde působil Ad Hoc Tribunál CAS stejně jako působí např. na Olympijských hrách již od roku 1996. Nálezy CAS lze napadat před Švýcarským federálním tribunálem (ŠFT) s cílem zrušení rozhodčího nálezu. Tento návrh je třeba učinit do 30-ti dnů od notifikace nálezu Stěžovateli (přesněji řečeno od doručení podepsaného nálezu Stěžovateli) na základě následujících důvodů dle čl. 192 švýcarského zákona o soukromém mezinárodním právu (SPILA):

    1. pokud rozhodce či panel rozhodců nebyl řádně jmenován, resp. ustanoven,
    2. rozhodčí orgán nesprávně akceptoval svou jurisdikci nebo ji naopak neoprávněně odmítl,
    3. rozhodčí orgán řešil ve sporu otázky, které neměl nebo naopak opominul některé nároky řešit,
    4. rovnost stran řízení byla porušena, resp. též právo na řádné slyšení a nález byl v rozporu s veřejným zájmem.

    ZÁVĚR

    Ze systému CAS lze vyčíst originalitu a efektivní rozhodování v rámci velice specifického sportovního prostředí. Bohužel řízení se stává stále dražší. Návrat CAS pod finančně zajištěný MOV je s největší pravděpodobností již vyloučen, je třeba tedy vyčkat, jak se osvědčí nová úprava o právní pomoci. Smysl nedává rozlišování procedur odvolání vůči rozhodnutím v disciplinárních věcech mezinárodních a vnitrostátních sportovních asociací, pokud jde o to, kdo nese náklady za práci rozhodců a kanceláře CAS. Nelze souhlasit ani s praxí, kdy finální vyúčtování za náklady kanceláře CAS a práci rozhodců rozesílá finanční ředitel až několik měsíců po vydání nálezu. Správným směrem je naopak nastavení systému de novo v odvolacím řízení, jelikož ve světě sportovních asociací se mohou objevit závadná rozhodnutí, která má CAS šanci napravit a také snaha vytvořit precedentní rozhodování. Technicky je třeba ještě doladit pravidla o doručování emailem ve světle elektronizace systému podání k CAS.

    POUŽITÁ LITERATURA:

    1. BLACKSHAW I., SIEKMANN R. C., SOEK J. (eds.), The Court of Arbitration of Sport 1984 – 2004, Den Haag, T.M.C. Asser Press, 2006.
    2. DE LA ROCHEFOUCAULD E., Standing to be sued, a procedural issue before the Court of Arbitration for Sport (CAS), http://www.tas-cas.org/d2wfiles/document/4761/5048/0/Bulletin01112010.pdf
    3. LEWIS A., TAYLOR J., Sport: Law and Practice, Tottel Publishing Ltd., 2. vydání, 2010.
    4. MESTRE A.M., THE LAW OF THE OLYMPIC GAMES, Den Haag: T.M.C. Asser Press, 2009.
    5. RIGOZZI A., HASLER E., in ARROYO M. (ed.), Arbitration in Switzerland, The Practitioner‘s Guide, Kluwer Law International, 2013.
    6. SEGAN J., Does the Court of Arbitration for Sport need a Grand Chamber, Sports Law Bulletin, 19. duben, 2013.
    7. RIGOZZI A., HASLER E., QUINN B., The 2011, 2012 and 2013 revisions to the Code of Sports-related Arbitration, Jusletter 3.6.2013.
    Poznámky pod čiarou:
    1. Přesné statistiky jsou k dispozici na http://www.tas-cas.org/statistics. ^
    2. Viz. tisková zpráva na oficielní webové stránce soudu oznamující již pátou novelizaci od jeho založení: http://www.tas-cas.org/en/infogenerales.asp/4-3-5467-1092-4-1-1/5-0-1092-15-1-1/ ^
    3. Viz. motivy vytvoření CAS např. MESTRE A. M., THE LAW OF THE OLYMPIC GAMES, Den Haag: T.M.C. Asser Press (2009), s. 56 a násl. ^
    4. Stížnost č. 67474/10, stále čekající na rozuzlení (pending) v době psaní tohoto příspěvku. ^
    5. O odpovědnosti státu za jednání sportovních asociací jsem již pojednal pro tento časopis v čísle 4/2013 nebo též v článku s názvem Human Rights Horizontally and Reasonably pro The Lawyer Quarterly, č. 4/2014. ^
    6. ICAS je složena z dvaceti členů, a to uznávaných právníků, ustanovených tak, že čtyři členové jsou jmenováni mezinárodními sportovními federacemi (tři členové Asociací mezinárodních federací letní olympiády – ASOIF a jeden Asociací mezinárodních federací zimní olympiády – AIWF, a tito členové ICAS jsou vybráni z členů zmíněných asociací nebo mimo ně; další čtyři členové ICAS jsou jmenováni Asociací národních olympijských výborů – ANOC, vybráni opět z jejich členů nebo mimo ně; pak jsou čtyři členové ICAS jmenováni Mezinárodním olympijským výborem – MOV, opět z jeho členů nebo mimo něj; jakmile je jmenováno 12 výše uvedených členů ICAS, pak těchto 12 členů jmenuje čtyři členy po kompetentní konzultaci s ohledem na ochranu zájmů sportovců a na závěr jsou další čtyři členové ICAS jmenováni šestnácti výše uvedenými členy ICAS na základě výběru osobností, které jsou nezávislé na orgánech navrhujících členy ICAS (rada zvolená od 1.1. roku 2015 bude mít i stejný počet žen a mužů). ^
    7. Čl. S2 Kodexu CAS. ^
    8. Některé publikace kladou důraz na okolnosti případu při preferenci na arbitráže, viz. LUCK C., Arbitration in football : issues and problems highlighted by FIFA's experiences with the Court of Arbitration for Sports, Zurich, Schulthess, 2004. ^
    9. Viz. např. RIGOZZI A., HASLER E., in ARROYO M. (ed.), Arbitration in Switzerland, The Practitioner‘s Guide, Kluwer Law International, 2013, s. 989. ^
    10. V orig. anglickém znění doložka pro Odvolací řízení: „Any decision made by ... [insert the name of the disciplinary tribunal or similar court of the sports federation, association or sports body which constitutes the highest internal tribunal] may be submitted exclusively by way of appeal to the Court of Arbitration for Sport in Lausanne, Switzerland, which will resolve the dispute definitively in accordance with the Code of sports-related arbitration. The time limit for appeal is twenty-one days after the reception of the decision concerning the appeal.“ ^
    11. Aktuální je též scénář pasívní legitimace. Například rozhodnutím arbitrážní komise je uložena klubu X povinnost uhradit klubu Y konkrétní částku odstupného za hráče. Předmětem sporu je nárok ze smlouvy o přestupu hráče uzavřené mezi klubem X a Y, tzn. zda klubu Y vznikl nárok na úhradu odstupného. Arbitrážní komise rozhodne ve prospěch klubu Y. Je před CAS je pasívně legitimována asociace, jejíž arbitrážní komise v kauze rozhodla? Viz. DE LA ROCHEFOUCAULD E., Standing to be sued, a procedural issue before the Court of Arbitration for Sport (CAS), http://www.tas-cas.org/d2wfiles/document/4761/5048/0/Bulletin01112010.pdf, str. 51 a násl., kde je obsažen i názor, že ne každé rozhodnutí asociace má za následek její možnou pasívní legitimaci. K tomu údajně dojde pouze, pokud asociace činí dané rozhodnutí v rámci vlastního právního vztahu ke stěžovateli a ne v situaci, kdy rozhoduje jako jakýsi tribunál v prvním stupni, jak si přály a akceptovaly strany sporu. ^
    12. Čl. R59 Kodexu CAS. ^
    13. CAS 2013/A/3249. ^
    14. Viz. RIGOZZI A., HASLER E., op. cit., s. 982 a násl. ^
    15. Čl. R 57 Kodexu CAS. ^
    16. Čl. R 63 Kodexu CAS. ^
    17. Čl. R 64 Kodexu CAS. ^
    18. Čl. R 64 Kodexu CAS. ^
    19. Čl. R 64 Kodexu CAS. ^
    20. Viz. RIGOZZI A., HASLER E., op. cit., s. 1073, též CAS 2013/A/3249. ^
    21. V samotném rozhodčím nálezu je jen obecně uvedeno, která strana ponese náklady rozhodčího řízení, případně v jakém poměru je strany ponesou. Toto je na rozhodnutí rozhodčího panelu, kdy vezme v úvahu výsledek řízení, jednání a finanční možnosti stran. V rámci diskrece může panel uznat náklady za právní zastupování. Pak se většinou čeká na dodatečný dopis zmíněného finančního ředitele se samotnou částkou k úhradě. ^
    22. Čl. R 65 Kodexu CAS. ^
    23. Viz. čl. 23 předpisu Guidelines on Legal aid, http://www.tas-cas.org/legal-aid-guidelines. ^
    24. Viz. CAS 2011/O/2574 UEFA v. Olympique des Alpes SA/FC Sion, odst. 120. ^
    25. Návrh Zen Ruffinena zmiňovaný v RIGOZZI A., HASLER E., op. cit., s. 889. ^
    26. Čl. R 57 Kodexu CAS. ^
    27. Lausanne, 7.-8. září 2012. ^
    28. Otázkám rozsahu kontroly a na jaké úrovni se věnuje FINDLAY H., v publikaci BLACKSHAW I., SIEKMANN R. C., SOEK J. (eds.), The Court of Arbitration of Sport 1984 – 2004, Den Haag, T.M.C. Asser Press, 2006, str. 280 a násl. ^
    29. RIGOZZI A., HASLER E., QUINN B., The 2011, 2012 and 2013 revisions to the Code of Sports-related Arbitration, Jusletter 3.6.2013. ^
    30. Viz. např. BLACKSHAW I., SIEKMANN R. C., SOEK J., op. cit., s. 289. ^
    31. Viz. http://www.cslh.cz/clanek/855-rozhodnuti-arbitrazni-komise-cslh-hc-trutnov.html?&&cal_date=2016-12-01^
    32. LEWIS A., TAYLOR J., Sport: Law and Practice, Tottel Publishing Ltd., 2. vydání, 2010 (dotisk) s. 346 a násl. ^
    33. Čl. R 59 Kodexu CAS. ^
    34. BLACKSHAW I., SIEKMANN R. C., SOEK J., op. cit., s.. 451. ^
    35. RIGOZZI A., HASLER E., op. cit., s. 1059. ^
    36. Viz. SEGAN J., Does the Court of Arbitration for Sport need a Grand Chamber, Sports Law Bulletin, 19.4.2013. ^
    37. V době psaní příspěvku čl. R 31 Kodexu CAS předpokládá vydání CAS Guidelines on electronic filing, avšak nestalo se a také na konferenci CAS Arbitrating Disputes in Modern Sports World, 5.-6.9. 2014, Lausanne, zatím byly představeny jen plány. ^
    38. Čl. R 37 Kodexu CAS. ^
    Komentáre
    Buďte prvý/á, kto napíše svoj komentár…
    Komentáre sú dočasne prístupné len pre registrovaných používateľov. V prípade, ak máte záujem pridať komentár k článku, prihláste sa (zeregistrujte sa).
    Prihlásenie
    Pre pridanie komentáru sa musíte prihlásiť…
    • Pre využívanie týchto funkcií musíte byť prihlásený
    • Pre využívanie týchto funkcií musíte byť prihlásený
    • Pre využívanie týchto funkcií musíte byť prihlásený
    • Pre využívanie týchto funkcií musíte byť prihlásený
    • Pre využívanie týchto funkcií musíte byť prihlásený

    Online prenos

    Udalosti a podujatia

    • Žiadne udalosti
    MailPošlite svoj príspevok

    Zaslanie odborného príspevku na zverejnenie na portáli UčPS

    Podmienky zverejnenia